Naše Mysl je jako Vesmír. Je Nekonečná a vytváří Život! ♥


Forest silence mi propůjčuje tichá slova, která sem budu psát. Je to můj Svět, můj Odraz Sebe.

Procházka hřbitovy ☠ ♱ ∞

25. dubna 2015 v 20:28 |  ☽☯ ForestLife ▽ ♋
Ahoj!♥
Dneska mám chuť popsat svůj páteční den, který jsem strávila po škole se svojí drahou spolužačkou.

Asi začnu tím, že v pátek, tedy včera jsem byla se spolužačkou po dlouhé době na procházce. Pátek končíme ve škole kolem 12 hodin, tak vždycky vymyslíme, kam bychom se rádi podívali po Praze a pak vyrazíme. Dlouhou dobu už jsem s ní nikde nebyla, tak jsem jí na fb napsala, jestli by neměla chuť si někam vyrazit a přece jsme jen milovnice hřbitovů, tak jsme se dohodli, že se znovu podíváme na Olšanské hřbitovy, které jsou krásné, tajemné, doslova hrobově tiché a hodně hrobek je ve stylu gotiky a mnoho náhrobků je vytesáno do podoby stromů, andělů, ale i dalších témat. Prostě nejlepší místo, kam zajít. Přijeli jsme na místo, prošli jsme bránou do jiného Světa a rovnou se naladili na tiché příběhy věčnosti. Procházíme se po okraji obrovského hřbitova a jelikož mám ve zvyku a dělá mi radost každého zdravit, tak po cestě hřbitovem jsme narazili na dvě staré dámy, které opečovávali urny svých blízkých a zapalovali svíčky a samozřejmě jak se na nás podívali, tak jsem se usmála a pozdravila je. Hezky se usmáli, pozdravili nás také, ještě nás dokonce nazvali děvčátky a začli si s námi krátce povídat. Přiznám, že bylo krásné a zvláštní, že cizí paní si začli s námi povídat. Bylo to takový upřímný, měla jsem chuť si s nimi povídat déle. Odcházíme a ještě se jednou podívám na ty zlaté tváře starých dam a cítím se příjemně.
Přecházíme silnici a vcházíme na další hřbitov. Plno dalších hrobů, zajímavé ale je, že tentokrát to nejsou hroby s českými jmény, ale s ruskými a dokonce tu jsou bílé hroby padlých vojáků. Prohlížíme si zvláštní kříže a nápisy v azbuce. Vidíme také pána tesat na náhrobek jméno. Uprostřed stromů a hrobů stojí kostel a tak si to míříme k němu. Vycházíme po schodech a vejdeme do jedné místnosti. Nějaký muž až s uctivou lehkostí otírá obraz Ježíše a já si všímám, že za obrazem je další muž, který má přehozený přes hlavu asi přikrývku, koberec nebo já nevím co :D a do jeho ucha šeptá nějaká zaklínadla nějaký kněz :D (chvilka srandy) . Nejvíc mě ale zaujme dívka, krásný obličej, zahalená v šátku, tichá, uzavřená, ale v očích vidím moudrost. Prohlížím si jí a přiřadila jsem si k ní slova Židovská ruska, nejspíš určitě věřící. Dívka pozdraví mojí kamarádku a ona opětuje pozdrav. Tak krásná dívka.
Odcházíme ze hřbitova a jdeme k poslednímu hřbitovu, který je židovský. Před hřbitovem nás zastaví pán a poprosí nás o dvacku. Stále poslouchám kecy, že co když si za to koupí chlast. Odpověď je jednoduchá. Dám mu peníze, které jsou rázem jeho a je na něm, co s nimi udělá. Já jsem mu dala šanci. Tedy podávám mu dvacku a pán udělá takové to znamení s rukama a pak ještě řekne, že vidí, že máme křížky a požehná nám slovy Bůh s vámi. Kamarádku to prej vyděsilo a dokonce mu řekla do obličeje Nashledanou. :D
Židovský hřbitov má také své kouzlo, ale už nejsme tak unešeni, jako po prohlídce těch dvou předtím. Musím ale říci, že hroby obsahují zajímavá jména. Jdeme uprostřed hřbitova po rovné cestě vysázené vysokými štíhlými stromy a pak se posadíme na lavičku a různě si povídáme, i jsme si na sebe lehli a odpočívali. Potom jsem se zvedla a na chvilku prováděla jogu. Ano, uprostřed hřbitova. Po nějaké hodince strávené u lavičky se zvedáme a odcházíme směrem k bráně, kterou jsme přišli. Bohužel jdu k bráně a vidím, že jsou zamčené. Jak vtipné. Kamarádka si všimne jedné krabičky, ve které jsou jarmulky, tak jsme si samozřejmě jednu vzali a všimli jsme si kanceláře, ve které pracovali nějaké ženy, tak jsme je poprosili o odemknutí brány.
Napojujeme se zpátky na hlučný svět plný dopravy a jdeme do metra. Zajímavé je, že i přesto, že hřbitovy jsou uprostřed Prahy, tak je tu ticho, jako kdyby bylo zvukotěsné a snažilo se nerušit klid a spánek mrtvých. Přijíždíme na Florenc a jdeme do Billy si koupit nějakou svačinu a dále do železářství, kde si kamarádka koupila rolničku. Jdeme zase do podzemí a metrem odjíždíme na Anděl, kde čekám na autobus, který mě odveze domů.



Olšanský hřbitov



Židovský hřbitov a zmíněné místo, po kterém jsme šli


Hřbitov s padlými vojáky a za tím hroby ruských lidí

A co vy? Máte rádi procházky hřbitovem a jakým? Máte nějaké zvláštní zážitky?
Prosím, podělte se ♥
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Týnuš××× Týnuš××× | Web | 25. dubna 2015 v 21:34 | Reagovat

Miluju hřbitovy!!^^
Moc pěkný článek :-)

2 Natt skog Natt skog | 25. dubna 2015 v 23:17 | Reagovat

[1]: Děkuju moc ♥

3 charlottechocolate charlottechocolate | E-mail | Web | 27. dubna 2015 v 21:23 | Reagovat

Zrovna jsem narazila na úžasnou trilogii o ženě, která restauruje hřbitovy - Okřídlená duše je první díl, kdybys měla zájem. Brzy o celé trilogii budu psát článek, protože něco tak potavého už jsem dlouho nečetla. Na Olšany chodím jednou za čas za babičkou a dědou, je tam nádherně. Člověk se úplně přemístí do jiného světa. Super téma na článek! :)

4 Nattskog Nattskog | 27. dubna 2015 v 22:13 | Reagovat

[3]: Děkuju moc za komentář a taktéž za tip, podívám se na to. :)
Třeba se tam jednou potkáme. :) ♥

5 Amálka Amálka | Web | 29. dubna 2015 v 17:05 | Reagovat

Pěkný článek, taky mám docela ráda hřbitovy. Na Olšanském jsem byla, protože tam leží nějaká má prapra a musím uznat, že má své kouzlo. Přesně jak píšeš, na hřbitovech je ticho a klid..

6 Natt skog Natt skog | 1. května 2015 v 17:51 | Reagovat

[5]: Děkuju moc za komentář :) ♥

7 Gil Gil | Web | 11. července 2015 v 21:51 | Reagovat

Ne že bych si hřbitovy vybírala jako místo k procházce (to by zvítězil les :3), ale také tam vždy cítím blažený velebný klid a nikdy nic špatného :) Jako malí jsme si u zdi hřbitova hrávali, protože tam byly k vidění bezvadné ještěrky. A o dušičkách se mi hrozně líbí, jak hřbitovy večer svítí a jak tam nádherně voní chryzantémky :))
A povím ještě něco podobného k tématu a i pro zasmání :D
Viděla jsem kdysi v nějakém americkém seriálu, jak se po pohřbu průvod už rozcházel a nějaká mladá dáma se opřela o náhrobek, zhluboka se nadechla a zasněně řekla: "Tady je tak nááádherný klid..." a pak se strašně lekla, co pronesla a odskočila od toho náhrobku :D :D :D Tak takových pocitů nás asi má více :) A vlastně, já bych ani neodskakovala :D

8 Natt skog Natt skog | Web | 16. července 2015 v 12:12 | Reagovat

[7]: My s kamarádkou máme rádi hřbitovy a hlavně najdi v Praze nějaký les haha! :D
Tak to je dobrý!!! :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama