Naše Mysl je jako Vesmír. Je Nekonečná a vytváří Život! ♥


Forest silence mi propůjčuje tichá slova, která sem budu psát. Je to můj Svět, můj Odraz Sebe.

3. divnost- spánková paralýza

16. února 2015 v 21:00 |  Divnosti
Ahoj!!
Dneska v tomhle článku se budu věnovat spánkové paralýze, kterou občas trpím. Ale na začátek vás seznámím s tímhle stavem.
Zároveň vás upozorňuju, že tohle bude celkem dlouhý článek.

Spánková paralýza a její příčiny
Spánková paralýza neboli spánková obrna je stav mezi spánkem a bděním, kdy si pacient částečně uvědomuje realitu, ale jeho tělo se nachází v REM fázi spánku, která mu neumožňuje se hýbat. Tento stav spojený s halucinacemi, pocity paniky a úzkosti, ztíženým dýcháním a bušením srdce je pro pacienty velmi děsivým zážitkem. Po úplném probrání ze spánku, spánková paralýza samovolně odezní. Spánková paralýza může nastat jak při probouzení pacienta , tak i během usínání.

Projevy SP
Izolovaná forma spánkové obrny, charakterizovaná ojedinělým výskytem v životě pacienta, je spojena s představou pacienta, že je v jeho ložnici přítomna neznámá bytost, například člověk, který před lety zemřel, nebo naopak člověk, který se má teprve narodit, anebo příslušník mimozemské civilizace (řada pacientů po zkušenosti s ojedinělou spánkovou paralýzou uvedla, že se setkala s UFO nebo se zjevením). Pacient při tomto setkání zažívá silné pocity strachu a úzkosti, chce před neznámou bytostí uniknout, jenže zjišťuje, že jeho svaly zůstaly zcela paralyzovány - odtud také název spánková paralýza. Typickými příznaky jsou ztížené dýchání (pacienti mají pocit, že na jejich hrudi leží velký kámen) , zrychlený tep, bušení srdce a panika. Tento stav trvá několik vteřin až minut. Poté se pacient zcela probere a se normálně hýbat.

To je asi všechno potřebné, co byste měli vědět o spánkové paralýze. Kdo se o tom více zajímá, na konci článku dám adresu, ze které jsem ''vycucala'' informace.

1. zážitek
Byl hezký den v teplém červenci roku 2012, kdy jsem jela s tátou na stavbu, abych si něco vydělala. Tátovi jsem po nějaké době nevěděla, jak pomoct, ani práci pro mě nenašel, tak jsem řekla, že si půjdu lehnout do jeho auta.
V autě jsem si lehla a přikryla tátovou mikinou. Běhen usínání mi zničehonic zběsile začal ''pracovat'' mozek. Mozek mi přišel jak nějaká mašina. Zněl jak mašina i pracoval jak mašina, která má za chvíli vybuchnout. Potřebovala jsem dost silnou vůli na to, abych to zastavila. Problém byl, že jsem zrovna byla ve spánkové paralýze ( v té době jsem nevěděla o tomhle názvu) a jak jsem se nemohla hýbat, tak se ten stav s mozkem stále vracel, takže to bylo hodně vyčerpávají a měla jsem samozřejmě strach neskutečný. Konečně jsem se zvedla, přemýšlela jsem, jestli mám znovu lehnout nebo ne, nakonec jsem se rozhodla, že si znovu lehnu. Což nebyl dobrý nápad, protože jsem stále přeskakovala do spánkové paralýzy. Potom jsem to vzdala a šla za tátou zpátky na stavbu.

2. zážitek
Byla půlnoc v srpnu roku 2014. Zdál se mi sen, jak stojím u moře a povídám si s nějakou osobou. Pamatuju si, jak jsem odstartovala slovem Smrt ve snu pohlcování. Asi nechápete, co myslím. Já sama si myslím, že tohle nebyla doopravdy spánková paralýza, ale něco podobného. Mým vyslovením Smrti jsem cítila, jak mě něco ve snu sleduje a pohlcovalo mě to do ''nekonečného'' spánku. Stále to na mě útočilo a já se snažila vzbudit ( ve snu si dokážu říct, ať se probudím a vždy se probudím- super pomůcka na špatné sny), pamatuju si, jak jsem se snažila na mamku volat, ale spíš jsem jenom šeptala a pak se mi zdálo i jako kdybych křičela. Tohle nebyl žádný špatný sen, vím, že to bylo příliš skutečný, natož aby to byl ''jen'' sen. Strašně mě vysilovalo otevřít oči a zkoušela jsem nemyslet na ten sen a spát dál. Ale bohužel mě to zase zpátky stahovalo do toho snu a já věděla, že když se nechám stáhnout, že už se neprobudím ( když to tak píšu, přijde mi to směšný, ale v tu dobu, co jsem to prožívala to byla čirá hrůza). Nakonec jsem toho nechala a šla vzbudit mamku a povídala jsem si s ní o tom. Mamka mi potom říkala, že bych měla se přestat věnovat ezoterice a těmhle věcem, ale bohužel se mi to už stalo předtím, než jsem se tomu začla věnovat, takže to nemá s tím nic společnýho.

3. a zatím poslední zážitek
Bylo nějak kolem půlnoci v říjnu roku 2014. Pustila jsem si jednu kapelu jménem Rafnatyr, která ve mě vyvolala neskutečně ošklivé pocity, které mě samotnou zarazily a vystrašily ( jsem optimistická bytost, skoro nikdy nejsem smutná ani špatně smýšlející, o to právě víc mě překvapily ty návaly pocitů). Sepsala jsem je v chatu kamarádům, kterým věřím a potom jsem to ještě napsala německy jednomu staršímu kamarádovi z Rakouska a jedné ženě z Maďarska anglicky. Možná někdy zveřejním své tehdejší pocity. Nuže, potom jsem si šla lehnout. Byla jsem nervo'zní, protože jsem nechtěla, aby se ten zážitek se snem vrátil. Lehla jsem si a přemýšlela jsem o jednorožci, co běhá po duze ( Pink fluffy unicorn dancing on rainbow :D ), když v tom jako kdyby mi v mysli ''zablikala'' žárovka a světlo zhaslo a jednorožec byl celý od krve, červené oči měl a mě začlo zničehonic tlouct srdce. Snažila jsem se na to nepřemýšlet, ale žel bohům to nešlo zastavit. Po chvilce jsem se rozhodla, že zajdu za mamkou. Zvedla jsem se, ale jako kdyby něco nechtělo, abych šla pryč z pokoje. Když jsem tak učinila, mé tělo začlo neskutečně těžknout, sotva jsem se dobelhala ke dveřím od ložnice rodičů. Byly to minuty neskutečného zla. Před dveřmi do ložnice se mi dělali mžitky před očima a nevěděla jsem, jestli se pozvracím nebo omdlím. Jakmile jsem otevřela dveře s bodavým strachem do ložnice, tak všechno ustalo během vteřiny. Myslím, že to něco už nade mnou nemělo moc. Nakonec se mnou mamka musela spát ( ano, já vím, jsem dítě :D , ale nedokážete si představit ten vyčerpávající strach ) a nic se naštěstí nevrátilo. Další den jsem napsala výše zmiňované ženě z Maďarska, co se stalo a ona mi napsala, že se jí stalo ten den to samé, co jsem jí psala.

Tohle jsou moje největší setkání se spánkovou paralýzou. Nejhorší zážitek byl asi ten druhý. Zároveň se omlouvám, že je to fakt dlouhý dlouhý článek. :)



Říká se, že když se nemůžete hnout, tak na vás sedí démon.



Pocity, které můžete zažívat během spánkové paralýzy.

Adresa na podrobné popsání SP: http://www.drimota.cz/spankova-paralyza/


A co vy? Máte nějaké podobné zážitky nebo jste i dokonce byli ve stavu spánkové paralýzy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adís Eliadora Adís Eliadora | E-mail | Web | 16. února 2015 v 21:25 | Reagovat

Tak to je pořádný úlet. :o

2 Natt skog Natt skog | Web | 16. února 2015 v 21:28 | Reagovat

[1]: Pro některý to zní hustě a chtějí to zažít. Ale tohle zrovna nikomu moc nedoporučuju. Ale člověk si na to časem zvykne, když už ví, co se děje :)

3 Tennsie Tennsie | Web | 16. února 2015 v 22:13 | Reagovat

Mám jednoho kamaráda, který se takovýma věcma zaobírá a hledá příčiny, bojuje proti zlým snům a podobně. Hodně mě naučil, ale se spánkovou paralýzou jsem se ještě nesetkala a doufám, že se to nestane, mám z takových věcí taky strach. Kdo taky ne, žeano.

4 Natt skog Natt skog | Web | 16. února 2015 v 22:31 | Reagovat

[3]: Děkuju za komentář.
Já se o tyhle věci taky zajímám hodně.
Byla bych ráda, kdyby ses se mnou o to podělila a mohli bychom si o tom popovídat. Miluju lidi, se kterými můžu tohle téma řešit. :)
Člověk se prostě bojí z neznáma, když pak zjistí, oč se jedná, tak už je to klidnější.

5 Rowena Rowena | E-mail | Web | 16. února 2015 v 22:39 | Reagovat

Zaujímavé čítanie, tiež ma tieto veci fascinujú. Nemám rada, keď niekto na takéto javy neverí, čo by síce nevadilo, ale vadí mi, keď všetko odsúdi slovíčkom že to proste "neexistuje". Pritom skúseností už majú ľudia viac než dosť.
Spánkovú paralýzu som zažila asi 2x, ale našťastie to nebolo také strašné ako u teba, to si neviem predstaviť! :D Ale veľakrát som mala pocit, že mám k paralýze blízko, akoby som skamenievala, vtedy radšej počkám kým nebudem fakt unavená.
Inak, vraj pomáha, keď sa pritom snažíš hýbať hlavou, keď zvyškom to nejde.
Fascinuje ma aj lucidné snívanie a astrálne cestovanie, ale toho druhého sa teda dosť bojím (hlavne ak by to vzniklo samovoľne), aj keď ma "zožiera" zvedavosť aké to je. :D
K tým lucidným snom - mám pocit, že to mám snáď každý 2. deň, ale môj najživší sen bol, ako ma pohrýzol had a ja som sa následne zobudila ako duch (v sne), a zrazu sa nič nedialo, len som sa tam vznášala na mieste. Uvedomila som si, že je to sen a zrazu bolo všetko ako v počítačovej hre - mala som kontrolu nad tým, ako sa budem hýbať. :D

Nuž som rada, že si v blogovom svete prečítam aj niečo na takúto tému. :)

6 Rowena Rowena | E-mail | Web | 16. února 2015 v 22:46 | Reagovat

A, ešte ma niečo napadlo, síce to bude mimo spánkovú paralýzu, ale je to ezoterika, takže toľko neodbočím. :D

Bojím sa aj toho, že ak sa niekam v budúcnosti s priateľom presťahujeme, nebude ten dom/byt úplne "čistý". Jeho rodina bola na návšteve u ich kamarátov, ktorí sa takto niekam nasťahovali... Ale v noci stále bolo počuť nejaké zvuky. Vlastne tí ľudia si priateľovu rodinu zavolali na noc ako dôkaz, že si nevymýšľajú. :D Neviem, čo je na tom pravdy, nebola som tam, ale vraj tam dokonca krvácal nejaký obraz, neviem čo si mám o tom myslieť! :D Na tieto veci vraj ale úplne postačí niekam položiť soľ. No, veľmi som to skrátila a asi ti to ani nedáva zmysel, ale nechcem zase písať litánie. :D

7 Natt skog Natt skog | Web | 16. února 2015 v 22:47 | Reagovat

[5]: Děkuju moc za komentář. :)
To, že to lidé nevidí, neznamená, že to neexistuje. Když v to nebudou věřit, tak samozřejmě nikdy nic neuvidí. :)
To máš dobrý, že si to neměla tak strašný jako já. :D :)
Ano, hýbání hlavou, očima nebo i palci u nohou. :)
Lucidní sny mívám taky často. Ve snu se mi povedlo zeptat se mého bráchy na jednu otázku, která mě hlodala už dlouho a on mi odpověděl. A nebo si dokážu říct ve snu, ať se probudím, štípnu se a pak se probudím. :)
Astrální cestování.. o tyhle věci se fakt zajímám, ale nevím, jestli jsem astrál ještě zažila. Ale chtěla bych to vyzkoušet. :)
To je úžasné. Trénuj v tom. :)
Já děkuji za tvůj nádherný komentář. :)

8 Natt skog Natt skog | Web | 16. února 2015 v 22:52 | Reagovat

[6]: No já se právě věnuji ezoterice. :) myslím, že někde v tomhle článku jsem psala trošičku o ezoterice. :)
tak pokud chceš, tak si o tom můžeme popovídat na facebooku. Je to na tobě. :) Nevím, jestli se pokládá někam sůl, ale vím, že se sůl hází přes levé rameno, kde má být údajně démon, zatímco na pravém máme anděla, takže pravou nemáme posypávat ( snad mě chápeš...logic forever :D )
Ale je to zvláštní. jsem zvědavá, jak to dopadne. :)

9 Rowena Rowena | E-mail | Web | 16. února 2015 v 23:01 | Reagovat

Tak to s tým ľavým ramenom som nevedela, zapamätám si... ale zas aj celkom dúfam, že to nikdy nebudem musieť použiť. :DDD
Stačí mi to vedomie, že tu občas príde "niekto na návštevu", keď môj králik vo vedľajšej izbe začne v niektoré noci silno dupať, pritom krmiva má dosť, takže by som povedala že vie tie bytosti vycítiť. Vtedy sa bez nejakého dôvodu schúli do kúta a má rozšírené oči, takže ho musím tak polhodinu upokojovať. :(
Inak facebook je fajn nápad, len občas tam dosť pomaly odpisujem, keď popri napríklad debatujem aj s mamkou. :D

10 Natt skog Natt skog | Web | 16. února 2015 v 23:08 | Reagovat

[9]: chápu.. :D
Zvířata jsou na tohle více citlivá no.
To nevadí. :D :) tak si mě kdyžtak přidej- Lunar Aurora :)

11 Amálka Amálka | Web | 17. února 2015 v 7:28 | Reagovat

Spánkovou paralýzu sem tam prožiji také. Zpočátku mě to dost děsilo, protože jsem nevěděla oč jde - ten pocit, že se nemohu pohnout ani nic udělat byl děsný. Teď už je to dobré, když to přijde, prostě chvilku vydržím a ono to samo odezní.

12 Natt skog Natt skog | Web | 17. února 2015 v 15:31 | Reagovat

[11]: Přesně tak. Poprvé jsem si myslela, že jsem ochrnula. :D

13 Iliene Iliene | Web | 17. února 2015 v 22:09 | Reagovat

Ahoj, překvapilo mě, že píšeš o spánkové paralýze na blog. (To bych nečekala..)(Myslím v dobrém..)
Já osobně spánkovou paralýzou netrpím, ale již nějakou dobou se touto nemocí zabývám a snažím se jí, co nejlépe porozumět. Zajímám se vlastně o všechno, co souvisí s nadpřirozenem/ezoterikou jakéhokoliv druhu. A neváhám strávit hodiny na netu, abych si zjistila podrobnosti.
Spánková paralýza je vážně zvláštní a velmi ošemetná věc. I když jsem zvědavá až běda, tak ti tvoje zážitky rozhodně nezávidím. Hodně lidí říká, že takový pocit paniky a naprosté bezmoci v životě nezažili.

Ještě k diskusi s Rowenou a komentáři [8]: Ta sůl by se přesně měla nasypat po obvodu zdí v domě. Pokud by tedy měla fungovat jako obrana proti zlému... :D

14 Natt skog Natt skog | Web | 18. února 2015 v 18:03 | Reagovat

[13]: Ahoj, děkuju za tvůj komentář.
Já se třeba věnuji teď psychosomatickým nemocem. :)
Vůbec mi to nezáviď, je to fakt napoprvé strašný. Ale pak když už víš, o co jde, tak je to  v pohodě. :)
Prej se taky sype myslím sůl na práh domu. :)

15 Mackenzie Mackenzie | E-mail | Web | 18. února 2015 v 22:21 | Reagovat

Zvláštní.. :) Asi se o něco takového začnu zajímat. :) Budu ráda když naštívíš můj blo a staneš se třeba pravidelným čtenářem přes GFC nebo komenty. :)

16 Natt skog Natt skog | Web | 18. února 2015 v 22:56 | Reagovat

[15]: Určitě se podívám a uvidíme, třeba se stanu. :)

17 janii janii | Web | 19. února 2015 v 8:44 | Reagovat

Moje spankova paralyza je trochu jina trpim ji dost často uvědomuju si že lezim ze jsem v posteli obcas i vidím svuj pokoj jen se prostě nemůžu vzbudit, nemůžu se pohnout. Uvědomuju si co presne se děje vím že jsem opět v paralyze uklidnuju se a čekam na probuzení problém je že někdy k probuzení potřebuji nějaký podnět např.  Bouchnuti dveří nějaký hluk. .. někdy mi přijde že čekam hodinu snažím se pohnout otevřít oci ale nejde to

18 Natt skog Natt skog | Web | 20. února 2015 v 5:30 | Reagovat

[17]:Jde vidět, že každý prožívá spánkovou paralýzu jinak no. Prej třeba máme zkusit si lehnout na bok nebo mrkat očima či hýbat palcema na nohou, když jsme v SP.
Jinak doufám, že je všechno v pořádku. :)

19 Vevii Tomášková Vevii Tomášková | E-mail | Web | 20. února 2015 v 15:57 | Reagovat

Ahoj mám to skoro každý den to co si popisovala, pocity paniky, úzkosti, někdy když jsem sama večer v pokoji a je tma tak mám strach, že tam někdo je, trvá to několik minut asi bych se zbláznila, hned rozsvítím světlo a pustím si hudbu, mám pocit, že mě hudba uklidní a můžu v klidu usnout... Budím se často i v noci, buší mi srdce a mám pocit, že bych se strachem rozbrečela... byla jsem s tím i u lékaře, doktorka mi řekla, že to může být projev nemoci, kterou mi zjistili, nasadila mi léky na klidné spaní, ale já to brát nechci, chci si pomoci sama. Beru to už jako součástí mě, trvá to už 3 roky, někdy to zmizí a zase příjde, cítím se lépe, ale někdy mě pocity úzkosti moc děsí, že si říkám jestli vůbec někdy skončí....

20 Natt skog Natt skog | Web | 20. února 2015 v 19:59 | Reagovat

[19]: Je mi líto, že se ti to děje. Musí to být strašný. Doufám, že se ti to zlepší.
S těmi léky se ti nedivím. Léky jenom pozastaví, ale nikdy neukončí tohle. Jak tohle tělo dostává do sebe, tak se přestane učit léčit samo sebe. Důvod, proč se nám to děje je ten, že máme najít sami řešení, proč se nám to děje a případně to zastavit.
Děkuju moc za komentář a doufám, že si v pořádku.

21 Vevii Tomášková Vevii Tomášková | E-mail | 20. února 2015 v 20:10 | Reagovat

Dříve to bylo hrozné nemohla jsem spát a ve dne jsem měla pořád strach ze všeho, jednou byl čas, kdy jsem nemohla vydržet mezi lidmi v prostoru, hledala jsem cestu k východu...... Byly časy kdy to bylo dost těžké a nikdo mi nerozuměl... ale všechno chce čas i když to nezmizelo úplně tak se teď cítím dobře, když cítím, že to přichází úzkosti, snažím se zabavit hudbou a tancem, po chvíli to přejde... Určitě je to na dlouhou dobu todle všechno, ale věřím, že to zvládnu...

22 Natt skog Natt skog | Web | 20. února 2015 v 23:53 | Reagovat

[21]: Jsem ráda, že víš, co máš dělat, když to chce na tebe přijít. To mám z tebe radost. :)
Jde i vidět, že máš pevnou víru a věříš, což je skvělé. :) Taky ti věřím

23 Vevii Tomášková Vevii Tomášková | E-mail | 21. února 2015 v 0:03 | Reagovat

Myslím, že v dnešní době, lidé mají problémy, ale bojí se o nich mluvit nahlas.... Pomáhá to říct nahlas, mám problémy, ale jsem sama sebou. Je to těžké, ale Děkuji za lidi co se nebojí říct druhému, věřím Ti, vše zvládneš. Moc Děkuji. :)

24 Natt skog Natt skog | Web | 21. února 2015 v 0:46 | Reagovat

[23]: Zítra zveřejňuju článek, který bude o něčem podobném, co si teď napsala.
Cituji: Pomáhá to říct nahlas, mám problémy, ale jsem sama sebou.
Pokud by si chtěla, můžeš si mě přidat na fb. V komentářích najdeš, jak se jmenuju, pokud tedy budeš chtít. :)
Já děkuju tobě. :)

25 ********* ********* | E-mail | 12. března 2016 v 14:47 | Reagovat

ahoj já to mám taky .... ale bojuju stím zdál se mi sen že jsem u pobřeží mluvím s osobou ale nevidím na ni jenom hledim jak zapada slunce a jako by na mě ze druhé části strany namě něco shlíželo a tahalo to ze mmě moc     já se stím zabívam a to je že démon znásilňuje naší duši já wim je to směšné ale jinak se to nedá popsat.... přemýšlejte.. ( chcete vstát ale nejdete, chcete křičet ale šeptáte , chcete aspoň pohnout palcem ale nejde to  cítite jak vám nněco tlačí na hrud a tačí vás aby jste nespala a když se vám podaří otevřít oči cítíte tísíckrát větší strach než když jste ho měli ve snu a právě zlo se strachem živí, chcete jít ale strach vám to nedovolí já normálně spím a kdyžtam jsou demoni či jiné bytosti já dokážu stím bojovat stačí ukázat výrazem a pocitem pozitivní emoce lásku obětavost otočit se a odejít ze snu toho jse zaleknou a nemáji na vás velkou moc a myslím si že jsou kolem nás koukají na nás ale nemůžou se dotknoutnás protože máme víru a hlavně nemáme strach )  promińte že o je dlouhý ale musel jsem...a jestli vám to přijde směšný tak ať já vím co jsem viděl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama